Future is bright pink,bitch!Gerard is watching you!

Beautiful HitchHiker V.

24. listopadu 2007 v 10:02 | Loilska |  Beautiful HitchHiker
Zdarec,
tady je pokračování. Omlouvám se, že mi to tak trvalo, chtěla jsem vám to tu dát už včera, ale nešel mi blog, takže vám to tu dávám, až teď. Prosím pište komentíky =) A taky díky, že navštěvujete naše stránky ;)

FANKA XD:
,,Ágh.'' Zívnu si na plnou hubu a vykutálím se z ložního prádla. Mno, dneska jsem si hezky pospal a dokonce už mě nepronásledujou žádné noční můry. Už jsou skoro tři. Takhle dlouho jsem si už dlouho neposlal. Asi bych měl tomu svýmu ''domácímu'' donést ty prachy, protože bych byl ještě schopný je utratit. Navlíknu si na boxerky džíny a jakýsi triko co se válí na židli a s penězi vyrážím na návštěvu. Skutálím se po schodech a zatřískám na ty černé dveře. Čekám snad pět minut a když už to chci vzdát, pomalu se otevřou dveře. Stojí v nich kluk mého stáří a tváří se naprosto překvapeně a pak dokonce i nechápavě. Asi to bere jako noční můru. Teda alespoň já jo. V prvním momentě mám pocit, že dostanu infarkt. Pak se otočím a vyběhnu schody zpět do svého bytu. Když jsem říkal, že se všechno začíná obracet k lepšímu, neměl jsem náhodou halucinace?! To je 1000000x horší než ten horor včera. Sesunu se za dveře. Co budu proboha dělat?! Podepsal jsem smlouvu na budoucí rok a další byt si nemůžu dovolit platit. Tohle je, ale totálně v prdeli. Jak jsem mohl být tak naivní a věřit Alic, že je to dobrý člověk?! Jaktože jsem si ho doprdele víc neproklepnul. Já jsem fakt takovej blbec, se kterým každý orá a vláčí. Já si ani nic jiného nezasloužím. Teď bude nejlepší, když se půjdu pořádně ožrat a snažit se nemyslet na tenhle trapas. Jo, to taky hned teď udělám, půjdu se ožrat. Popadnu peněženku a vyletím z baráku jak namydlenej blesk. Vlezu do nejbližšího ''luxusního'' podniku a sednu si k baru. Tam si objednám vodku a snažím se ožrat do němoty. To se mi, ale moc nedaří, jelikož snad po pěti minutách si vedle mě přisedne vnadná bruneta a začne mě balit. Chovám se k ní jako největší buran pod sluncem a nakonec ji vyfuckuju. Pak se dál věnuju své ''duchaplné'' činnosti. Od nějakýho kluka si vezmu trávu a bezvadně si zahulím. Hned má svět hezčí barvy. Už bych asi měl jít domů, moc mě neposlouchají nohy… . Hehe, mám se tak krásně, všechno je tak hezké a barevné. Došmatlám se zpět před ten baráček, je nějakej veselejší, vypadá jako natupírovaný páv. Hehe, ty klíče jsou nějaký rozmazaný a nedá se s nima strefit do zámku. Pak se mi to nějak záhadně povede a za zavřenými dveřmi se s velkým hlukem sesunu k zemi a usnu.
Žerardek:
To jsou šoky. Vzbudí mě zvonek a já se s rozlámaným tělem dopotácím ke dveřím. Bože, za nima stojí jedna z mých obětí a co víc je v domácím oblečení. Nemusím být moc inteligentní (ačkoliv jsem inženýr XD) aby mi docvaklo, že je to můj nájemník. Zírám na něj s hrůzou jak zareaguje, ale on naprosto předčí moje představy o tom, jak po mě skočí a začne mi škubat vlasy. Otočí se na podpatku a zmizí zpět ve svém bydlišti. Ten kluk u mě stoupne v ceně. Jsem asi fakt trochu retard, ale po tomhle incidentu navždy přestanu s těmi stopařskými avantýrami. Chudák kluk, vypadal vyděšeně. Sednu si na gauč a moje oči sklouznou na smlouvu. Přeletím očima nezajímavé řádky a zjistím, že se jmenuje Frank Anthony Iero. Frank, pěkný jméno. Pěknýho kluka. Má takový kolouščí oči. Jako srnka, moc pěkný. Kurva Wayi, na co to zas myslíš?! Nějak brzy si přestal truchlit za Mikeym…. Wayi měl by ses začít kontrolovat i kdyby ses do toho kluka zamiloval tak on tě stejně pošle do prdele, když jsi ho takhle zmlátil. No fuj, zamiloval, nemám úpal?! Asi bych se měl zaměstnat nějakou záživnou činností, abych nemyslel na kokotiny. Přioblíknu se a vyrazím na nákup, cestou bych se taky mohl stavit na hřbitově za Mikeym.
Mno, solidně jsem se zdržel. Zastavil jsem se u Raye Tora, mého bývalého nejlepšího přítele a zjišťoval něco o Frankovi. Nic moc jsem se nedozvěděl, Toro se akorát pořád škrábal v afru (podezíral jsem ho, že má blešky XD) a nic nevěděl. Pak byl vlezlý vůči mému intimnímu životu a já radši prásknul do bot. Teď si hezky vybalím nákup a udělám si něco dobrého k večeři. Taková pizza by nebyla na škodu. Vrazím ji do mikrovlnky a zatím si sednu s novinama na stůl. Židle jsou přežitek. Pak už zazvoní mikrovlnka a já se s chutně vonícím pokrmem přesunu do obýváku.
Bože, já se nudím v tý bedně nedávají nic co by me zaujalo. Potlačím zívnutí. Na tohle jsem se těšil? Možná bych mohl zajít někam ven… anebo bych si mohl něco přečíst…
Co to kurva…? Usnul jsem, ale co mě to probudilo? Pořádná rána a znělo to zpoza dveří. Pomalu se vyškrábu do sedu a jdu zjistit co způsobilo ten rámus. Ježiš co to?! Za dveřma leží Frank…! Nejdřív se zhrozím co se mu stalo a nestalo, ale když slyším jeho pravidelné oddechování dojde mi, že pouze si tu pouze ustlal. Asi se někde pěkně ožral a tady zalomil. Chvíli nad ním jen tak stojím a pak mě napadne, že tady se asi moc nevyspí, takže ho popadnu do náruče a odnesu nahoru po schodech. Kurva, vždyť já mám, ale klíče dole a Franka rozhodně nebudu prohledávat. Hezky ho opřu o dveře a málem rychlostí světla běžím dolů pro klíč. Zpátky už si to pomalu vyšlapuju. Nahoře se musím usmát. Za doby mé nepřítomnosti si Frank ustlal na podlaze. Otevřu dveře a dál nesu Franka jako nějaké zavazadlo. Je moc hezký, takhle ve spánku. A ten jeho spánek má ještě jednu výhodu - můžu se ho dotýkat, což bych nemohl, kdyby byl vzhůru. Ovšem jestli se vzbudí tak mě asi zabije. Zkusím dveře vlevo a vida, mám recht, je to ložnice. Trošku mu uberu oblečení a přitom si vzpomenu na Mikeyho. Jak jsem ho svlíkal, když se ožral a bylo mu blbě. Teď už necítím takovou bolest jako dřív, je to víceméně zvláštní. Zrovna chci Franka přikrýt, když otevře ty svý krásný oči. Zvědavě si mě prohlíží a já čekám, kdy se na mě rozeřve ať odsud vypadnu. On se začne usmívat. Tady mi něco nehraje. Musí být ještě pořád dost ožralej, když se takhle tváří. Pak, zničehonic, si mě přitáhne k sobě a políbí mě. Jsem z toho docela dost vyšokovanej, ale zapojím se do hry. Po nějaké době, která mi připadá jako celá věčnost, se odtrhnu. Vždyť on je úplně mimo. Neví co dělá a já bych ho tady málem znásilnil. Tak tohle teda ne, musím okamžitě odsud pryč. On padne na postel a s úsměvem zavře oči. Já se otočím na podpatku a rychlým tempem se vracím do svého bytu. V obýváku se posadím na gauči. Prstem si přejíždím rty. Ty rty, které před chvílí líbali Franka. Co jsem to zase udělal…. Asi bych si měl dát studenou sprchu a vzpamatovat se, ale nějak se k ničemu nemám. Jsem z toho polibku naprosto zmatenej a to nejen proto, že jsem líbal někoho, komu jsem tolik ublížil, ale proto, že to bylo jako kdyby mezi námi vybuchly tisíce hřejivých jiskřiček. Pomalu vstanu a dál pokračuju v úvaze.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pájina pájina | Web | 24. listopadu 2007 v 11:41 | Reagovat

no ten musel bejt zhulenej:D

2 Pája Pája | Web | 24. listopadu 2007 v 23:04 | Reagovat

Tak to jooooooo , fakt pěkný !!!!!

3 Elishka! Elishka! | 27. listopadu 2007 v 17:33 | Reagovat

pěkný,krásný,nádherný xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.