Future is bright pink,bitch!Gerard is watching you!

Beautiful HitchHiker VI.

29. listopadu 2007 v 21:41 | Loilska |  Beautiful HitchHiker
Čest,
tady je pokračování, fakt se snažím, ale prostě jsem nějak teďka neměla náladu, takže jsem moc nepsala. Dneska jsem něco dopsala, tak vám to sem teda dávám. Nevím, jestli se vám to bude líbit, ale prosím, moc prosím, pište komentáře. Frerardům Zdar. =)

FRANKIE:
Asi hodím šavli. Hlavu mám jak střep a ještě k tomu všemu si nic nepamatuju. Jak jsem se dostal domů, jak jsem se svlíknul…, prostě nic. Naprostý okno. Jediný co mi zůstává v paměti, je to že se včera stalo něco zvláštního. No jasně, včera jsem se seznámil se svým domácím, ale mám pocit jako by to nebylo všechno…. Nejspíš to nebylo nic důležitýho, když si to nepamatuju. Kurva, já vážně budu blít. Dosprintuju do koupelny, abych si důvěrně pošpital se záchodovou mísou. Ježiš, mě je blbě. Takhle jsem se nesežral už kurevsky dlouho. Od záchodu mířím rovnou do sprchy. Pořádně studené. Pořád mi stejně vrtá hlavou, co se včera dělo. A další záminku mi k tomu zadají klíče ležící na mém nočním stolku. Moje nejsou určitě. Ale jsem si téměř jistý, že žádnou holku jsem sem nezval. Převlíknu si něco pohodlnýho a jdu si uvařit silný kafe. S tím a chladným obkladem se přemístím na gauč a snažím se vybavit si něco ze včerejška. Bohužel jsou to jenom útržky. Jsou tam schody a dveře a někdo mě nese a… ty zelené oči?! Mám snad halucinace nebo si se mnou hraje moje mysl?! Jsem si stoprocentě jistý, že jsou to jeho oči, ale co by kurva měl co on dělat v mých vzpomínkách?! Tak počkat tady mi něco nesedí - klíče, náruč, ON?! Jedině, že by… ne to není možné…. To se nemohlo stát. Z mých zuřivých myšlenek mě vyruší zvonek. Vstanu a mátožně se dopotácím ke dveřím. Tam se o mě málem pokouší mrákoty. Stojí tam totiž ON! ,,Ahoj, jsem Gerard. Včera jsem nebyl zrovna moc zdvořilý. Umm……..'' Nervózně ze sebe vypotí a přitom šoupe nohou o zem. ,,Aha, Frank. Co chceš?!'' Zeptám se jak ras. ,,Mno, ehm…, já jsem si u tebe nějak včera nechal klíčky…''Nenechám ho ani domluvit a přibouchnu mu dveře před nosem. Co se tu včera kurva dělo?! Člověk se jednou ožere a takhle to dopadá. Na další klepání už nereaguju, na to nemám sílu. Co bych se ještě dozvěděl, proboha?! Že jsem ho nakonec třeba znásilnil?! Ne, radši už nechci nic slyšet. Nahlas si pustím muziku, ale vůbec nevnímám co to hraje. Sedím v křesle a snažím se radši nemyslet.
Hmm, usnul jsem mikrospánkem. Stereo pořád hraje. Škoda, že jsem neusnul na dýl. Teďka mě zase přepadají tyhlety pošahané myšlenky. Zkusím se nad tím zamyslet. Jak se musel cítit ten kluk, když jsem mu přibouchl dveře před nosem. No jo, někdy reaguju trochu přemrštěle, ale co no. Vstanu a jdu do ložnice. Moje oči sklouznou na klíče, které zůstaly na nočním stolku. Možná bych měl… . Ale ne, to ne…. Mno co, zkusit to můžu. Přinejhorším mě vyhodí nebo zmlátí. Popadnu klíče a jdu dolů. Zatřískám na dveře. Otevře mi rozcuchaný Gerard. Zhluboka se nadechnu:,,Ahoj, tady jsem ti přinesl ty klíče.'',,Hmm, díky.''Vezme si je a dál jen tak stojíme mezi dveřmi.,,Víš, umm, chtěl jsem si promluvit..''Podívá se na mě značně překvapeně, tohle asi nečekal.,,Jo, tak pojď dál.''Odstoupí ode dveří. V bytě je celkem temno. Dovede mě do obýváku, kde si sednu na gauč. ,,Takže Gerarde, asi bychom měli jít od začátku….Seznámili jsme se tak trochu…'',,…divně.''Doplní mě.,,Asi tě zajímá proč jsem to udělal, že?'' Zeptá se přidušeně a já mlčky kývnu.,,Mno, začalo to, když zemřel můj brácha. Měl jsem k němu hodně blízko. Zažili jsme spoustu krásných věcí a společně dokázali překonat to co se nám přihodilo.Víš, naši rodiče zemřeli a my ještě byli hodně malí a to nás asi nějak poznamenalo. Hodně jsme se na sebe upjali. A pak… Mikeyho… zabili…. Jel jenom z práce a tam na dálnici… vzal stopaře…a ten… ten ho zabil a pak i sebe.''Ty poslední slova skoro zašeptal. Asi si to ani neuvědomil, ale začaly mu téct po obličeji slzy.,,Asi pořád nechápeš proč jsem to udělal, já teď už taky ne. Byl jsem potom strašně na dně. Nejdřív jsem pořád brečel, ale pak už jsem jenom ležel jako tělo bez duše. Nějak po týdnu, jsem si uvědomil, že Mikey by nechtěl ať tu ležím jak uzlíček neštěstí, tak jsem se jakž takž vzpamatoval a vrátil se do práce.Nejdřív pro mě bylo těžký se vůbec soustředit, ale pak jsem si nějak zvykl. Víš, pořád jsem na něj myslel, bylo to asi nejhorší období v mém životě. Teď už je mi naštěstí líp. Pořád mi sice chybí, ale uvědomil jsem si, že musím jít dál. Nemůžu se na to pořád myslet, mám ještě většinu života před sebou. Ale zpět k tomu, proč jsem to udělal. Jak jsem byl tehdy ve svrabu, tak jsem bral stopaře a pak je zavezl do lesa a…..A dál už víš sám. Dneska už nechápu jak jsem to mohl dělat. Musel jsem ublížit spoustě lidí, ale tehdy jsem si to neuvědomoval. Až když jsem tě tady viděl, myslel jsem, že se o mě pokouší mrtvice. Dlouho jsem pak přemýšlel a chtěl se ti nějak omluvit, ale něvěděl jsem jak, takže teď se ti moc omlouvám Franku. Strašně mě to mrzí, vím, že tě to asi poznamenalo a nemůžeš mi to asi odpustit, ale přesto tě žádám - odpusť mi.''Páni, ten proslov na mě udělal dojem. Ten kluk to musel mít v životě hrozně těžký. Nejdřív rodiče, pak brácha. Nedovedu si představit, že bych o naše přišel. A on dvakrát dokázal nají znova smysl života. Ačkoliv jednou na úkor mě a jiných ''postižených''.,,To-to je v pořádku.''Zamumlám.,,Chtěl jsem se tě ještě zeptat, co dělaly tvé klíče u mě doma?''Gerard nejdřív zbledne a pak zčervená. Zajímavá kombinace, ale co to má co
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pájina pájina | Web | 29. listopadu 2007 v 21:59 | Reagovat

mno super.. už se to rozjíždí:)

2 Pája Pája | Web | 29. listopadu 2007 v 23:34 | Reagovat

jéé konečně akce!!!!! Už se těším na pokráčko!

3 CuCumber CuCumber | Web | 30. listopadu 2007 v 18:57 | Reagovat

j;;;....nadhera, ale Frankouš má trochu přehnaný reakce :D už se těšim až se daj together :)

4 Dee Dee | Web | 1. prosince 2007 v 9:08 | Reagovat

však to je šok..neé? ale skvelé..som zvedavá čo si povedia nabudúce..:)

5 Elishka! Elishka! | 1. prosince 2007 v 15:56 | Reagovat

mě kdyby gee políbil tak bych mu facku určitě nedala xDxD pěkná story :)

6 lusyi lusyi | 2. prosince 2007 v 21:26 | Reagovat

to je ůplně love story..fakt nádhera pokráčko jinak mě máte na svědomí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.