Future is bright pink,bitch!Gerard is watching you!

Forgive Me...Not

8. prosince 2007 v 20:41 | Loilska |  Forgive Me...Not
Ahoj,
takže tohle je taková jednorázovka. Napsala jsem ji jak jsem měla takovou hodně blbou náladu a protože se to tady teďka moc nehejbe tak ji sem dávám. Jinak se omlouvám, že jsem sem teď nedala moc pokráček, ale prostě nějak nemám nápady. Jinak k povídce, celé to vypráví Gerard. Zajímal by mě váš názor, tak piště prosím co nejvíc komentářů =)

Sedím tady v temné chodbě. Po tváři mi stékají slzy. Podládám si tuto záludnou otázku - Být či Nebýt? K smíchu. Nebo spíš k pláči. Pohlédnu do rozbitého zrcadla naproti mně. Spatřím sebe, bledého víc než obvykle, jak mi stékají černé potůčky slz po propadlých tvářích. Vedle mě leží zbraň. Mám ruce od krve. Teď už je na cokoliv pozdě. Nyní už mě na tomto světě nic nedrží. Dál na sebe zírám do zrcadla. Jak je to dlouho co se má tvář naposledy usmívala?? Rozhodně to bylo předtím než přišla ona….
PŘED DVĚMI MĚSÍCI:
Tak moc se těším domů. Dneska máme s Frankem výročí. Jsme spolu už třetí rok, ale pořád ho miluju jako, když jsme se seznámil. Je ke mně hrozně pozorný, nikdy na naše výročí ještě nezapomněl. Vždycky připraví nějaké úžasné překvapení. Já nám chci pro tentokrát připravit nějakou výbornou večeři a pak se uvidí. Jsem zvědavý co má on připravené pro mě…
Tak už jsem doma. Půjdu si napustit vanu a dopřeju si dlouhou koupel. Vyfénuju si vlasy do rozcuchu a nalíčím si oči. Teď co na sebe? Vyhrajou to černé džíny, které těsně obepínají moje stehna a černá košile. Měl bych uvařit večeři. To zas bude něco, já - kuchař, to je zajímavá kombinace, ale budu se snažit. Dneska je vyjímečné datum.
Divný, je to fakt divný, Frankie ještě nepřišel domů. To se mu vůbec nepodobá, vždycky aspoň zavolá. Zkusím mu zavolat. ,,Volaný účastník není dostupný…'' Kruci, ještě mu zkusím zavolat do práce. ,,Dobrý den, je tam prosím Frank Iero??'',,Ne, ten odešel už před hodinou.''Kde sakra je?? Začínám o něj mít strach…
Zarachotí klíče v zámku a za chvíli už stojí ve dveřích Frankie v celé své kráse. Vyskočím z křesla:,,Ahoj Frankie, kde byl?? Měl jsem o tebe strach….'' Vypadá nervózně. ,,Umm, ahoj Gerarde, byl jsem u Jamii.'' Co tam proboha dělal?! ,,To je ta od tebe z práce? Cos tam prosím tě dělal?'' Zasměju se a snažím se neznít žárlivě. ,,Jo, to je ona. Víš Gerarde, já… s … ní….my… spolu… tak trochu.. chodíme..''COŽE?! Talíř, který jsem držel v ruce mi vypadne a roztříští se o zem. ,,Cože?!'' Mám pocit, že omdlím.,,Chtěl jsem ti to říct už dřív…Nějaký věci už mám odstěhovaný. Budu bydlet u ní. Víš, asi ji miluju.''Ani nevím, kde se to ve mně ještě vezme, ale zařvu:,,Seber se a vypadni!'' Jak mohl?! Ten malej prašivej bastard!!! Po tom všem… Pokrčí rameny a odejde do ložnice. Já se mezitím sesunu k zemi. Když se vrátí, má cestovní tašku, položí klíče na stůl a mlčky odejde.
SOUČASNOST:
Jo, cítil jsem se strašně a vlastně se pořád cítím strašně, ale teď cítím i něco víc. Něco jako zadostiučinění, vždyť mi tolik ublížili. Kvůli nim jsem ležel dva měsíce v koutě v depresích, bez kapky radosti. To jsem od něj dostal za to jak jsem ho moc miloval… Není to vůbec fér…
8 HODIN ZPÁTKY:
Už bude čas. Ještě se podívám do zrcadla. Dnes si musím zachovat důstojnost. Nadešel den pomsty. Vezmu si tašku a kabát a jdu k autu. Zavřu oči a přemýšlím… Já to dokážu, já to dokážu, já to dokážu… Opakuju si pořád dokola.
Zastavím před Frankovým novým domovem. Je to takový vysoký činžák. Nic moc. Bydlí až nahoře. Výtáhnu tašku a vlezu do výtahu. Nesnáším výtahy, ale lepší než šlapat tak vysoko. Zazvoním na krajní dveře. Ty se po chvíli otevřou a v nich stojí Jamia. Ve tváři se jí mihne spoustu výrazů, od zmateného po vyděšený. Ano, měla by ses bát. Pomyslím si. Pomsta bude sladká. ,,Ahoj Jamio, přišel jsem navštívit Franka…'' Nechápavě se na mě podívá:,,Ahoj Gerarde, ale Frank není doma..'' Řekni mi něco co nevím. Uchichtnu se duchu. ,,Mno a mohl bych tady na něj počkat?'' Překvapeně si mě změří:,,Ale jo, pojď dál.'' Dovede mě do prostorného obýváku. Posadí se naproti mně. Jen tak na sebe zíráme. Zajímalo by mě co se jí právě teď honí hlavou. Mno, asi nic moc zajímavého, když se mě zeptá:,,Tak, uhm, dáš si kafe?'',,Jasně, rád.'' Počkám než odejde do kuchyně a otevřu tašku. Vytáhnu z ní zbraň. Tichým krokem jí následuju. ,,Nadešel tvůj čas Jamio.''Namířím na ní zbraň. Překvapeně se na mě otočí a její výraz se změní na zděšený. ,,C-co chceš dělat?!''Ptá se naprosto vyděšeně. ,,Vždyť to víš, tak proč se ptáš…''Odvětím a vystřelím. Přesně do hrudi. Jejítělo se sesune k zemi. Já se pouze otočím na podpatku a vrátím se do obýváku. Položím si vedle sebe zbraň a čekám. Ne však dlouho, brzy se dočkám. ,,Ahoj Jamio, zlato.''Ozve se vesele z chodby.''Když nikdo neodpovídá, vstoupí do obýváku. Tam zmerčí mě.,,Gerarde?! Co tu děláš? A kde je Jamia?!'' Mlčky kývnu ke kuchyni. Jeho oči sklouznou na zbraň vedle mne a rozběhne se ke kuchyni. Tam spatří Jamiu, bez známek života. Skloní se k jejímu tělu a začně usedavě vzlykat.,,P-proč?! P-proč jsi to udělal, ty hajzle?!'' Zakoktá mezi vzlyky. ,,Víš to Franku, stejně tak jako víš co bude teď.''Zamířím na jeho hruď. Polekaně se na mě otočí. ,,C-co chceš dělat?!'' Otře si slzy. ,,Ale notak Franku, víš to tak se neptej jako idiot.'' Změřím si ho pohledem a vystřelím. ,,Budeš mi chybět.''Zašeptám do tichy, ve kterém se jeho tělo sesune vedle jeho lásky. Mlčky se skloním nad jeho mrtvolu. Pohladím ho po té krásné tváři, která mi způsobila tolik trápení. Vstanu a jdu si pro tašku.
SOUČASNOST:
Ano, zabil jsem je oba. Nelituju toho, nemyslím si, že to byla chyba. Oni mi ublížili mnohem víc a tak za to zaplatili. Svým životem. Já se stal jejich soudcem i katem. S tím, ale nemůžu žít. Pohladím očima svůj milovaný byt. Prožili jsme tady spoustu náherných okamžiků. Bude mi to tu chybět. Zvědnu zbraň a přiložím si ji ke spánku. Zavřu oči a stisknu rty. Pomalu stlačím spoušť….
THE END!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CuCumber CuCumber | Web | 8. prosince 2007 v 21:52 | Reagovat

tyjo hezký...ale já sem spíš na happyendy :)

2 Dangerous Girl Dangerous Girl | Web | 9. prosince 2007 v 12:30 | Reagovat

Boží...já naopak miluju takovéhle povídky..smutné.Jsou krásné.

3 pájina pájina | Web | 9. prosince 2007 v 17:43 | Reagovat

krásný.. ty smutný konce jsou snad nejlepší

4 helenečka helenečka | 26. prosince 2007 v 11:23 | Reagovat

nemámmoc ráda smutný konce :'( veselý sou hezčí

5 Anndenka Anndenka | Web | 21. ledna 2008 v 19:37 | Reagovat

Souhlasi s CuCumber..hezkýý,ale happyendy 4ever!!

6 Jesska Jesska | 3. února 2008 v 11:56 | Reagovat

heh je to vazne pekne...len frank sa zase raz zachoval ako svina xD hm a tiez mam akosi radsej poviedky s happy-endmi ale pokial to neprezije ani jeden, tak je to docela fajn...

7 adriana adriana | 14. února 2008 v 19:05 | Reagovat

je to úžasný, jako je to přehnaný někoho zabít, kvůli tomu, že si našel někoho jiného, ale jako dobře jim tak, hlavně Frank takový bastard mu to musel říct na výročí a Jamia si neměla nic začínat se zadaným chalpem štětka. Nejlepší natom je, že se Gee taky zastřelí. Je to krásný fakt

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.