Future is bright pink,bitch!Gerard is watching you!

Říjen 2008

Nevím,proč se střílíš do hlavy,díl III

29. října 2008 v 12:13 | DG s dopomocí dceřinou:-D |  Stories by Dangerous Girl

,,Miláčku, pojdme se bavit o hudbě.''
,,Šukalas už na klavíru?''
Měla bych se tomu přestat tlemit, hah XD Blog.cz tentokrát jde, ale mě se nechtělo nic dělat...ale to nevadí, že? xD Máte tu tohle, tradá, je to delší než dva předchozí díly dohromady(snad) a taky mi k tomu Lulu našla takovou hezkou fotodomunetaci, ale já jsem to ztratila, tak nic xD pusťte si od FOB I dont care a je to xD když už to mám, tak mám věnovací náladu :P
Takže pro moje méďánkovskou dcerušku, pro moji snoubenku Mlíko, taky Tornádo Lulu, protože je ochotná hodnotit všechno, co jí pošlu, Lence, neboť je velmi dddddd, vám, co komentujete, čili DareDareDevil, Pirátka, Simka, RavVven, jimmy, Danduluindaaa, Chemical Vampire, Petra a klakli. Jo a taky mé binární lásce Lince, jelikož je tam Paddy. Díky všem <33
A pro vám ostatním jebákům taky, že sem chodíte...
Ach, jak dlouho už jsem nikomu neřekla Jebák. *nostalgie*

Blog.cz se mě jen tak nezbaví:-D

29. října 2008 v 11:22 | Petronajtka |  About
tradáááááááááá

A je tu Petronajt:-D

Nebojde,hned vám to vysvětlím.

Nějaký zkurvený kretén zrušil Myinnocentromance.blog.cz
Ano.Je to tak.
prosím minutu ticha za Kakoškův blog,na který sem se asi před půl rokem vetřela,asi jako se teď vtírám se,potom byla přizvána i moje drahá matička Pirátka,a potom i Bobromil a sk8r girl.

A my všechny sme byly podraženy,protože nějaký pičus nám zrušil blog.

A moje milostivá maminka DG mi nabídla,že můžu veřejňovat zde.Doufám,že to překousnete.

Woah,to je nervozita,být na blogu,kam chodí tolik lidí:-D

Dobře,končím tady ten žblept,prostě sem tady,vyrovnejte se s tím:-D

Hned jak budu na svém komplu,uveřejním nějaké jednorízovky,co ste už možná četly na MIR,a taky budu pokračovat ve Wake the dead a podobně,ano?

zdrávas

Prisoner of my own lover III.

27. října 2008 v 20:10 | Linka |  Stories by Linka
Po několika minutách mě zavolal do kuchyně. Kavalírsky mi odsunul židli abych se mohl posadit. Uvařil moje oblíbený jídlo. Zapálil svíčky a nalil víno. Stejně sem se cítil ohroženě a svíral jsem v ruce nůž. Obyčejný příborový fidlátko. Zatímco on měl ostrý kuchyňský nůž. Ten samý kterým mě tolikrát pořezal. Vyprávěl mi nějakou historku z práce a tak hezky se umíval, jako dřív. Ale já sem se nemohl chovat jako dřív. Nedokázal jsem se uvolnit a zasmát se jeho vtipům. Když natáhl ruku přes stůl a vzal mě za tu moji, chtěl jsem se mu nejdřív vysmeknout ale jeho pohled mě přesvědčil abych to nedělal. Chtěl hrát tuhle frašku dál, i když v tom nebyl cit. Tak proč to dělá?
Nemohl jsem si nepovšimnout, že si velice často dolévá víno. Za chvíli otevíral druhou flašku a veškerá hraná příjemnost se pozvolna vytrácela. Jeho slova se do mě zabodávaly jako dýky. Sakra, jestli mě chce zabít tak ať to udělá. Bude to lepší než tohle.
"Na bílých tvářích se prý vyjímá krev…" zasmál se. Ach, jak vtipné. Poprvé jsem se cítil víc nasraný než vystrašený. A poprvé jsem si řekl že se budu bránit.
Natáhnul se ke mně a pohladil mě po tváři. Vyskočil jsem od stolu, myslel jsem si, že takhle opilý se na nic nezmůže. "Přestaň se ke mě tak chovat! Jako ke svému majetku!" taky vstal, ale na rozdíl ode mě, trochu vrávoravě. "Jak se mám přestat chovat??" řekl a udělal nějaký divný pohyb rukou a já si myslel že mě chce uhodit. Možná chtěl, možná ne. Ale já sem byl každopádně rychlejší. Vrazil sem mu facku, za všechno to příkoří, které jsem musel prožít v minulých dnech.
A pak… on… se na mě tak podíval. Nedokážu to popsat. Veškerá statečnost mě rázem opustila. Sjel sem pohledem na nůž, kousek od Frankovy ruky a znovu se podíval do jeho očí. A pak sem se otočil a utekl. Byl by schopný mě zabít?
Doběhl jsem ke dveřím a zabořil ruku do Frankovy bundy. Naštěstí tam byly klíče. Vytáhl jsem je chtěl odemknout ale to už dorazil Frank. Dobře mířeným kopnutím do rozkroku mě poslal k zemi a klíče mi vypadly z ruky. "Ale vždyť ty jsi muj majetek, copak to nevídíš?" řekl posměšným hlasem. Pak mi přitlačil nůž ke krku. "Ještě jednou si něco takovýho dovolíš a podříznu tě, jasné?!" zasyčel mi do ucha. Přikývnul jsem. "Tak a teď se pojď vrátit ke stolu. Slavíme přece výročí."
Po další vypité lahvince si mě odvedl do ložnice a… dalo by se říci znásilnil? Nedokázal jsem si představit, že tak musím žít. Snášet dál tohle chování. Ale stejně tak sem si nemohl představit, že bych něco mohl udělat. Má to vůbec cenu?

Prisoner of my own lover II.

19. října 2008 v 22:08 | LInka |  Stories by Linka
Hahahaha! *psychopatický smích*
Víte proč není Mrazák? Protože ONA je lemra.Tak a je to venku! XD

Po nějakém čase
"Lásko? Volal mi Mikey. Mám zítra přijít na kafe. Už sme se dlouho neviděli…"
Soustředěně se mi zadíval do tváře. "Dobrá. Pujdu s tebou." Mikey sice nezval i Franka, ale věděl o nás a tak bych ho mohl vzít sebou. A bál sem se říct ne.
Druhý den jsme stáli před Mikeyovým domem. Frank se na mě lepil, ale mě to bylo nepříjemné. Nedělal to aby mi dal najevo, že mě miluje. Dělal to, aby dal všem ostatním najevo že jsem jeho. Mikey otevřel dveře a Frankie ho rozzářeně pozdravil. Vtáhnul mě dovnitř a nedbal na to, že se téměř nemůžu pohnout jak mě bolelo celý tělo.

Prisoner of my own lover

16. října 2008 v 20:08 | Linka
Haha, to je moje neoblíbenější povídka od Linky. A mám vám od ní vyřídit, že je vytížená jak Santa před Vánoci, tak nestíhá kriminálku.
A nás s Lulu škola dostatečně nenaplňuje, takže vám v jejím průběhu dopíšeme Mrazáčka.

Neměl bych po podvádět. Znělo mi v hlavě pořád do kola, ale já to neposlouchal a místo toho sem se do toho kluka ještě víc zavěsil, nechal sem si šeptat do ucha a smál sem se společně s ním, jako kdyby žádný Frankie neexistoval. Odvedl sem ho k sobě do bytu, k nám do bytu…. Povalil sem ho na postel a začal líbat. On to dělal aby okusil jaké to je být s klukem, já sem to dělal aby okusil jaké to je, být nevěrný. Pomalu sem ho vyslíkal z oblečení, byl sem nervozní, bál sem se, že se Frankie vrátí. I když sem věděl, že mu ujel vlak, že se vrátí až zítra. Jemně sem do něj proniknul. Ten kluk byl nedotknutelnej, jemnej… panenskej. Jako býval muj Frankie. Ale teď už ne, teď se změnil. Orgasmus přišel jako vlna a odplavil sebou všechny myšlenky na Frankieho. Aspoň do tý doby, než se otevřeli dveře, rozvítilo světlo a já viděl Frankieho.

Zasloužíš si, abys mě potřeboval, ne abys mě měl...

13. října 2008 v 20:53 | DG |  One-shot

Vím, že tu teď nic není a je mi to líto, ale poslední dobou na to nějak nemám náladu a taky mi prostě pořád nejdou zveřejňovat články a tak musím otravovat cizí lidi s tím…Argh.
Aspoň vám se dávám tuhle jednorázovku. Je pro Andrejku, které už ji slibuju snad půl roku,fakt mě mrzí, že jsem tak neschopná, vzpomínám si, jak jsem to ještě u moře psala, ooo. No, konečně to je hotové, je to takové divné, blah.
Musíte si vystačit s málem :P
A já se pokusím udělat něco s tím, jak to tu ošklivě vázne.



Mrazák

3. října 2008 v 22:46 | Šulíček&Lulíček |  Společné stories
Šulíček spí u Lulíčka a to se neobejde bez nějaké nové píčoviny, jako dárek pro vás, že? :D Válíme se tu po sobě smíchy, třeba budete taky :D:D Spousta nových postav, každý si příjde na své :D:D Máte rádi GTA:SA? :D To je jen taková kulturní vložka, třeab to někdo pochopí po přečtení této demence :D:D Takže slíbená parodie na Mrazíka je zde!! :D Here you go.... :D

Panic Je Nanic XI.

3. října 2008 v 15:52 | Lovers |  Panic je Nanic
Som tak dobrá, že to uverejňujem za spoluautorku, oh :D Ale mne to nevadí. Enjoy :))

Když Bobí i s panem Kudrlinou přejdou snad celé město, dojdou až k baráčku, kde ovečka bydlí.

"No tak já zalezu," zasmál se Bobí a kouknul někam do země. Rande bylo celkem fajn, žádná trapná situace se kromě té věci s tričkem nezopáknula.